Nnoviny

Pandemie koronaviru postihla i domov pro seniory

Horky – Péče o seniory a další zranitelné skupiny obyvatel je nesmírně důležitá a měla by být také náležitě ceněná. Zvlášť v případě, kdy se jedná o pomoc, pro kterou je nutné mnoho obětovat. Tak vznikl i domov pro seniory Dvůr Karlov na Horkách. Jak překonal krizi koronaviru?

Na začátku září minulého roku se v regionálních médiích objevila informace o zahájení provozu domova pro seniory Dvůr Karlov na Horkách, který provozuje nezisková společnost Novum domicilium. Jak vypadá jeho provoz po více než půl roce od přijetí prvních klientů? A jak jeho fungování prověřil koronavirus?

Vznikl díky majiteli objektu
Domov pro seniory vznikl díky iniciativě majitele objektu, původě rozpadajícího se statku, který měsíc po měsíci nabýval stále příjemnější podobu, až se proměnil v klidný přístav pro lidi, kteří již vzhledem ke svému věku nebo i postižení nemohou zůstat sami ve svých bývalých domovech. Paní Lenka Hasnedlová, zakladatelka uvedené neziskové společnosti, při příležitosti otevření Dvora Karlov pro své klienty uvedla, jak složité bylo sehnat na rozjezd takového zařízení potřebné finance.

Zakladatelka společnosti Novum domicilium paní Lenka Hasnedlová obětovala mnoho.
Foto: archiv Lenky Hasnedlové

Potřebujete peníze? Ani náhodou…
„Největším problémem byla prakticky absolutní nemožnost získat finance na jeho rozjezd. Náš domov pro seniory je totiž tak zvaně zapsaný ústav a zdejší bankovní sektor nemá pro takové případy tu patřičnou kolonku – zkrátka nejsme ten pravý podnikatelský projekt. Banky se hájily tím, že jsme pro ně, jako poskytovatelé sociálních služeb, nejistý podnik. Byli jsme ve třech bankách, přičemž šlo o samé velké bankovní domy – Česká spořitelna a podobně. Sociální služby jsou pro ně ale bohužel rizikovým sektorem. Dotační prostředky od ministerstva jsme také získat nemohli, protože to poskytuje dotace na vybavení jen těm domovům, které již fungují. Navíc poskytuje dotaci ze státního rozpočtu pouze sociálním službám, které jsou zařazené v tak zvané síti poskytovatelů sociálních služeb, kde my zařazeni nejsme. I tak je dotace ze státního rozpočtu nenároková, což znamená, že přidělena být může, ale také nemusí. Je až k neuvěření, jak může úřad podobnou akci zkomplikovat, a věřím, že často i odsoudit k zániku. Je pravdou, že jsme peníze na jeho rozjezd nakonec přece jen získali. Jediným možným způsobem ale bylo, abych zastavila vlastní dům. Jinak bychom peníze jednoduše nezískali. Pokud bychom ale nemohli využít již upravené prostory krásného statku, na čemž má největší podíl majitel objektu, domov by dnes nefungoval,“ uvedla.

Klienti zde nalezli klid i potřebné zázemí.
Foto: nnoviny

Zkouška pro všechny
Sice s vypětím všech sil a velkým osobním rizikem, přesto se paní Hasnedlové a jejím spolupracovníkům dobrá věc podařila. Nyní ale domov pro seniory, který se ještě nestačil ani rozjet, prošel opravdu velkou zatěžkávací zkouškou. Pandemie koronaviru ochromila celou společnost a samozřejmě i takové zařízení, jako je právě domov na Horkách.

Pochopitelné problémy
„Klienti tuto sitaci samozřejmě nesou velmi špatně. Je zde mnoho lidí s demencí a ti měli problém už jen s faktem, že personál nosí roušky. Báli se nás, nerozuměli nám, sami je samozřejmě nosit nechtěli, těžko jsme jim vysvětlovali, že by se měli více zdržovat v pokojích. Za pěkného počasí jsme se to snažili vyřešit pobytem na terase, kde bylo možné zachovat dvoumetrové rozestupy.

V domově nechybí ani místo pro klidné posezení s návštěvou.
Foto: nnoviny

Stesk po bližních
Největší problém je pro většinu z nich zákaz návštěv. Jedna klientka se mi dokonce svěřila, že si ani nepamatuje, jak vypadá její dcera. Návštěvy jsme povolili pouze u klientů, kteří jsou v posledním stadiu onkologických onemocnění, což bylo v souladu s nařízením vlády, zakazující návštěvy, kdy výjimka byla v těchto případech a klientům v terminálním stadiu návštěvy byli umožněny. Samozřejmě za zvýšených hygienických opatření,“ popsala paní Lenka Hasnedlová situaci v domově v sobě pandemie. Lidé, kteří mají často problémy vyrovnat se s běžnou dennodenní rutinou, byli náhle vhozeni do víru neustále se měnících opatření, která ani nemohli sledovat. Bylo tak jen na personálu, aby jim pomohl se se svším vyrovnat. Přitom ani další momenty nebyly jednoduché. Sehnat dostatek desinefkce, zajistit další nutné pomůcky a přesvědčit odpovědné orgány, aby s podobnou institucí vůbec komunikovaly – to byly často velké úkoly.

Přesto domov obstál a může se začít vracet k běžnému režimu.

22.05.2020 Zdeňka Nezbedová
  • Další články
  • Rubriky