Nnoviny

Žáky – Zámek v Žákách si za dobu svojí existence prošel mnoha útrapami, zvláště v posledních letech. Když jej jeho stavitelé v roce 1805 dokončovali, těžko mohli tušit, že se z něj jednoho dne stane doslova skládka. Bohužel se tak stalo. Pak ale přišli paní Zuzana Šafránková se svým partnerem, zámek ve zuboženém stavu koupili a nyní se snaží o jeho návrat do života. Jak se jim to daří?

„Když jsme zámek kupovali, všude tady byly odpadky a my jsme to dva roky jen vyklízeli. Našli jsme tady snad všechno, na co si vzpomenete – starý koberec, chcíplé slepice, zkrátka všechno. Problém byl i v tom, že tady všude kolem byly náletové křoviny. Když jsme to koupili, byla úplně propadlá střecha a hrozilo to, že zničí i zdi,“ vzpomíná paní Šafránková na první chvíle, kdy vstupili do svého nově koupeného zámku. Pokud tam tedy vůbec vstoupit šlo. Žacký zámek je dodnes nejohroženější památkou Středočeského kraje, ale díky nadšení jeho nových majitelů se zdá, že má naději na lepší budoucnost.

RAZÍTKA A POVOLENÍ
Následovaly dva roky shánění razítek, povolení, diskusí s památkáři i dalšími úřady – a vyklízení zámku doslova po střechu zaneseného odpadky. To všechno pod rozpadající se střechou, kdy stále hrozilo, že majitelům část jejich památky spadne na hlavu. Dnes už je alespoň střecha v pořádku – nové krovy i krytina jistí zámek před deštěm. V tomto roce by snad měla být osazena i okna. Jak se ale situace vyvine zatím nikdo nemůže předpokládat. Rekonstrukce památek je vždy nevypočitatelná.

ZÁMEK MUSÍ ZNOVU OŽÍT
„Chtěli bychom ze zámku vybudovat komunití centrum nejen pro zdejší obec, ale i pro širší okolí. Ostatně tak už funguje teď. Na Žakách není obchod ani hospoda a dokonce ani požární zbrojnice, která se v menších obcích stává často centrem společenského dění. Proto si lidé rychle zvykají, že je možné se tady sejít, posedět, diskutovat, pomáhat si. Mělo by jít o obyčejná setkání, která jsou ale velmi důležitá.

NOVÉ CENTRUM OBCE A MINIPIVOVAR?
I když zatím jen v parku, už teď tady děláme některé akce, na které se sjíždějí lidé ze širokého okolí. Vloni to byl například October fest. Zdá se nám, že už teď díky zámku Žáky ožily.
Mimo to plánujeme, že si tady zřídíme byt a několik pokojů agropenzionu. Protože taková památka musí žít, aby si na sebe vydělala, rozhodli jsme se také vybudouvat minipivovar, vařit a prodávat vlastní pivo,“ prozradila paní Šafránková plány do budoucna.

OPRAVDU DOBRÉ PIVO
„Co se týká piva, sládek vaří opravdu dobré pivo. Zatím na něj máme jen dobré reference. Řada našich piv je pojmenovaná po majitelích tohoto zámku, přičemž vlajkovou lodí je dvanáctka nefiltrovaná, nepasterovaná. Je to živé pivo plné kvasinek a minerálů, které má pivo obsahovat, a jmenuje se Vincenz, po jednom z majitelů zámku. Jeho přímý potomek žije ve Vídni a tohle pivo si velmi oblíbil. Nesmí chybět na vánočním stole. Vlastně pijí pradědečka… Všechno se to spojuje, navazuje to na sebe.
Kromě tohoto piva vaříme IPU Gabrielu, to je také výborné pivo, které voní po bylinách, na Vánoce plánujeme uvařit černého Stouta, což je pro změnu silné pivo s hustou pěnou. Sládek uvařil také “pšenici”, která měla být na léto, ale byla brzy prodaná. Vracíme se tedy ke starým recepturám, protože v Čechách se původně vařilo pivo právě ze pšenice. Nemůžeme vařit velké várky, je to kolem 40 až 70 hektolitrů,“ přiblížila paní Šafránková další záměr, který již realizují. Památka totiž musí žít, a právě spojení s minipivovarem, připravovanými akcemi a příjemným posezením v zámeckém parčíku by mělo být tím, co lidi na zámek do Žáků přiláká.

PIVO I DO PLZNĚ
Ostatně o tom, že jde o dobrý nápad, svědčí už současný zájem o žacké pivo, i když jej sládek prozatím vaří v pronajatých prostorách a zařízení v Kutné Hoře. Ten svůj minipivovar už má ale schválený od památkářů i vyprojektovaný. Je tedy jen otázou času, kdy stočí první pivo přímo ve svém.
„I když většinu zákazníků tvoří místní lidé nebo ti, kteří si zvykli se tady zastavovat při cestě na výlet, hodně zákazníků máme třeba až z Ostravy nebo dokonce z Plzně, což nás samozřejmě těší. Je vidět, že právě v pivařské Plzni umí lidé ocenit kvalitní a řemeslné pivo. Pro nás jsou to ale samozřejmě dva úplně odlišné a náročné projekty. Jedno bez druhého ale asi nedává smysl. Památka musí žít a pivo je součástí kultury českého národa, která sem určitě přiláká hodně lidí. Zapadá to do sebe,“ doplňuje paní Šafránková, která pozvala všechny pivaře k ochutnávce. Prozatím vždycky v pátek odpoledne a v sobotu je možné na zámek pro pivo (nebo na pivo) zajít.

„Doufáme, že už brzy začne nádvoří žít společenským životem, že se tady začnou lidé více scházet pod pergolou, kterou budujeme. Jsme zatím omezeni místem, ale věřím, že až budeme mít možnost nabídnout víc míst, bude víc i návštěvníků. I když jak jsme se přesvědčili, pokud se lidé chtějí sejít, stačí i palety položené v parku na zemi a může z toho být hezké odpoledne třeba i pro Čáslaváky. Teď je totiž znovu obnovená cesta z Vodrant až sem na zámek, kudy kdysi chodili lidé z Čáslavi na Žaka do dřevěného altánu, který tady stával. Mohou tedy přijít procházkou z Čáslavi a strávit tady příjemné odpoledne i s dětmi. A protože je tady i pivo, neprotestují ani otcové. Chodí pořád noví lidé, kteří říkají, že o nás vůbec nevěděli. Chodí sem i lidé z okolních vesnic, z Kluků, z Tupadel, ze Zbýšova, z Močovic i odjinud. Musím říct, že jsem spokojená s tím, jak to tady žije, zvlášť když si uvědomím, jak to tady pořád vypadá. To se ale postupně mění a já věřím, že to lidé vidí,“ říká zámecká paní a je vidět, že se zámek pomalu mění z rozpadlé ruiny na objekt, který bude využitelný.

Ostatně – přijďte se přesvědčit sami!