Nnoviny

Čáslav – Stejně jako všechny ostatní akce, “odložil” letos koronavirus také vzpomínkové akce, plánované při příležitosti stého výročí narození světoznámého Čáslaváka Josefa Svobody, jehož dílo zanechalo trvalou stopu v historii divadelního umění. Jaký to byl člověk? O tom může hovořit například Petr Tošovský, dlouholetý ředitel divadla Laterna magika a spolupracovník Josefa Svobody.

Kdo byl vlastně Josef Svoboda, jaký to byl člověk?
Josef Svoboda byl umělecký šéf Laterny magiky, kde jsem pracoval nejprve jako ekonom a následně jako jeho zástupce a po jeho odchodu jsem Laternu převzal. Rád na něj vzpomínám jako na ohromnou tvůrčí osobnost a uměleckého šéfa divadla, který Laternu magiku doslova táhl dopředu. Byl to v první řadě člověk s ohromným přehledem o technických možnostech divadla, které neustále rozvíjel. Přitom všem ale zůstal tím vyučeným truhlářem, který dbal na praktickou stránku věci a velmi často se stávalo, že pokud někdo z techniků říkal, že něco nejde udělat, tak on mu sám předvedl, že to jde. Byl to člověk neobyčejně invenční a nic, co dělal, nebylo samoúčelné. Každý detail, který navrhl, dokonale sloužil divadlu, scéna byla vždy připravena s ohledem na herce,“ hodnotí práci světoznámého scénografa Petr Tošovský.

Znal jste Josefa Svobodu velmi dobře. S čím rád pracoval a čeho chtěl dosáhnout?
Jedním z tvarů a nástrojů, které využíval v maximální možné míře, byla spirála. Ale úspěch měly i další a další jeho práce. Přesto měl sen, který se mu bohužel nepodařilo uskutečnit. Byla jím stavba nového moderního divadla na úrovni možností současných technologií. Dokonce byl ve spolupráci s panem architektem Kunou již připraven projekt. Nové divadlo mělo stát ve Spálené ulici v místech, kde dnes najdeme obchodní komplex Quadrio. Zde by býval mohl naplno využít všech možností, které se nabízely a s nimiž mohl pracovat v divadlech ve světě.

Tento projekt ale bohužel přišel  době po dostavbě Paláce kultury, což byla mimořádně finančně náročná akce, a stát do stavby divadla v té době již nebyl ochoten investovat. Podařilo se mu tedy alespoň prosadit změnu při rekonstrukci a dostavbě Národního divadla, kdy v místech, kde je nyní jeho Nová scéna, měla původně stát multifunkční budova. Právě na základě intervencí Josefa Svobody pak vznikla právě budova, kterou známe.

SVĚTOVÝ JOSEF SVOBODA
Český scénograf, vyučený truhlář a divadelní vizionář byl mnohokrát oceněn jak v naší republice, tak i ve světě. K jeho světovým “trofejím” patří čestné doktoráty z Royal College of Arts v Londýně, Denison University and Western Michigan University v USA, cena U. S. Institute for Theatre Technology, Řád umění a krásné literatury Francouzské republiky a Řád čestné legie Francouzské republiky a mnohé a mnohé další. Oceňován byl také v Československu, kdy se stal v roce 1954 laureátem státní ceny, v roce 1968 národním umělcem a v roce 1997 získal Cenu Alfréda Radoka v kategorii scénografie roku (za scénu ke hře Faust od J. W. Goetha v ND). I zde jde ale jen o velmi skromý náhled do dlouhého seznamu dalších cen a uznání, která si za svoji práci zaslouženě převzal.

V Čáslavi budou mít zájemci se na počest 100. výročí narození tohoto umělce seznámit s jeho prací, a to díky expozici, která už je nyní instalovaná v prostorách Dusíkova divadla a jejíž vernisáž proběhne 15. září od 18. hodiny.