Nnoviny

PŘIŠLO DO REDAKCE – Redakci Nnovin požádal Ing. Josef Ruml o zveřejnění otevřeného dopisu, jímž reaguje na článek Člověk musí vždycky snít výš, než na co má, uveřejněný v zářijovém vydání Čáslavských novin…

                                                                                                                                                                                                                                                                                Vážená paní, paní Ženatá.

Se zájmem pročítám Vaše pravidelné příspěvky v Čáslavských novinách a vždy jsem pln úžasu, jakým závratným tempem vyrůstají v Čáslavi  “významné” osobnosti veřejného života.

Dovolte předem, abych se, ve vší skromnosti, představil. Jsem spokojeným seniorem, žijícím v Čáslavi téměř padesát let. Jako jeden z mluvčích OF jsem, po listopadu 89, pomáhal vyhánět bolševika. Bohužel, se to zcela nepodařilo. Převléknout stranické triko i několikrát a usednout do křesla nejvyššího, dokáže pouze ten nejšikovnější, zaštítěn mottem “právo a demokracie”. Byl jsem členem Zastupitelstva i Rady města, středoškolským učitelem poradcem firmy spolupracující s francofonní Evropou, lektorem francouzštiny a téměř šestnáct let tajemníkem Městského úřadu, zde v Čáslavi. Založil jsem tradici poznávacích zájezdů radnice do zemí západní Evropy – Francie,Itálie, Švýcarsko, Španělsko, Lucembursko, ostrovy Středozemního moře (Corsica, Sicilie, Sardinie,Elba, Capri).Těch zájezdů bylo sedmnáct a jsem skálopevně přesvědčen, že dopomohly ke zcela zásadnímu rozšíření kulturních obzorů mnoha mých spoluobčanů! Toscana, Provence a města, která nelze ani všechna vyjmenovat – Paříž, Řím, Palermo, Taormina a Siracusa, Neapol a Sorrento, Pompeie, Florencie, Verona, Sienna, Arezzo a Perugia, Urbino, Assisi, Ravenna, Miláno a Benátky, zámky na Loiře – nedostižné vrcholy francouzské renesanční kultury, kde pracoval a poslední léta života trávil  Leonardo da Vinci.  Cannes, Nice, Lyon, Versailles, Le Mont -Saint- Michel, La Rochelle,

Bayone, Carcassone, Avignon,Arles, Orange – nekonečný seznam. Francie a Itálie od severu k jihu, od východu k západu – byl jsem vždy pouze skromným průvodcem evropskou historií a kulturou, kulturou antickou, středověkou, renesanční i moderní. Mnohokrát jsem se účastnil zahraničních zájezdů naší “hudebky” do Francie a Belgie v roli tlumočníka. Na tamních hudebních festivalech representovali naši mladí umělci čáslavskou a českou kulturu a všude byli oceňováni jako ti nejlepší! Tehdy jsem pociťoval hrdost býti  “Čáslavákem” a Evropanem.

A nyní k sujetu věci. Z Vašeho rozhovoru v Čáslavských novinách (09/2020) s panem ing. Davidem Novákem se dozvídám, kterak se město Čáslav “probouzí z letargie, jak přestává o sebe pečovat, prožívá komplexy méněcennosti atd. a ztrácí důvěru, že by mohlo být lépe”. Za současné situace se odvažuji tvrdit – lépe už bylo!!! Vrcholem arogance je přirovnání našeho města k otrhanci, který má děravé kalhoty a je snad nekulturním individuem!  Nemohu si nepoložit otázku! “Kde jste Vy a pan ing. Novák žili, přinejmenším v posledních více jak dvaceti letech”? Zřejmě jste si nepovšimli jak úžasným a nebývalým rozvojem naše město v nedávné minulosti prošlo!!! Rekonstrukce divadla výstavba Nové scény, vybudování galerie v ZUŠ a výstavní síně na radnici, zpřístupnění věže chrámu Petra a Pavla, rekonstrukce hotelu Grand nespočet kulturních počinů v divadle, koncerty žáků a učitelů “hudebky” atd. atd. To mluvím pouze a jenom v souvislosti s kulturou a ani nechci uvádět výši finančních prostředků tomu věnovaných!

Samotné slovo “kultura” je obecným pojmem způsobu života a jeho hodnot generací minulých a kontinuity následujících. Základem každé pokročilé kultury jsou vždy! předpoklady materiální. Guy de Maupassant píše v povídce “Le Bonheur” (1884) -” kultura a umění se mohou rozvíjet pouze ve společnosti bohaté, nikoli tam, kde vládne chudoba”. Jsem přesvědčen a vím, že Čáslav je městem, které v posledních dvaceti letech vytvořilo mohutný materiální základ k tomu, aby  mimo jiné, mohly být uskutečňovány i výstavy fotografií. Jsem člověkem velmi tolerantním, ale jsem si naprosto jist!, ve vší úctě,  že výstava fotografií ženského aktu, z nichž některé hraničí s jemnou pornografií, není v žádném případě významným kulturním počinem, který by přispěl k zásadnějšímu rozvoji “kulturnosti” našeho města. A není to ani táborový oheň uprostřed náměstí.

Kultura každého národa, potažmo města, znamená také budování infrastruktur v oblast bydlení, zdravotnictví, péče o starší generaci, výstavbu škol atd. Ke kultuře bezesporu patří i vytváření podmínek pro sport, budování a  provozování zařízení kde se mohou konat akce kulturní, péče o památky historické a vše ostatní co přispívá ke kultivaci života všech.

S mírou vrchovatou se toto vše, za posledních dvacet let podařilo způsobem, který nám mnohá města mohou jen tiše závidět!!! A dnes se “probouzíme z letargie a jsme otrhanci”? Kdo se probouzí, paní a pane? Taková konstatování nejsou ničím jiným, než hrubým políčkem do tváře většiny občanů našeho města!

Je pravdou, že Čáslav bývala městem královským. V roce 2003 se stala městem (obcí) s rozšířenou působností, čímž se její význam v systému správním podstatně zvýšil a vybudovala Městský úřad který se vzorově zhostil plnění agend státní správy. 

Závěrečná poznámka k úvaze ing. Nováka – velmi se mýlí ohledně barokních soch umístěných v centru náměstí. Krátce po nástupu do funkce tajemníka (1999) jsem objevil sochy “Čtyř ročních období” v “depositu” pod okapem budovy radnice. Byly v zoufale otřesném stavu! Další dvě sochy “Bohyně úrody” a “sv. Jan Nepomucký”, z nichž ta první se nacházela na dvoře fary, zpola zavelená hlínou, navíc bez hlavy. Zajistil jsem odbornou renovaci všech soch a po konsultaci s panem ing. arch. Zídkou, jejich umístění v renovovaném centru náměstí. “Bohyně úrody” našla svoje místo rovněž na náměstí a “sv. Jan Nepomucký” na hrázi rybníka. Tolik strohá skutečnost.

Přeji Vám, paní Ženatá, mnoho kulturních úspěchů a ještě více krásných obrázků.

S úctou a přátelským pozdravem

ing. Josef Ruml

Text, na který Ing. Ruml reaguje, je umístěn zde.