Nnoviny

Z čáslavské kroniky: Slavné odhalení pamětní desky Ladislavu Quisovi od Jaromíra Čermáka

Z HISTORIE – Jméno Klimenta Čermáka znají nebo alespoň slyšeli snad všichni Čáslaváci. Vždyť je po něm pojmenovaná i zdejší pěší zóna. Kdo ale byl Jaromír Čermák a kde můžeme ve městě vidět jeho odkaz? A jak si město před sto lety vážilo svých slavných rodáků?

O díle Jaromíra Čermáka, čáslavského sochaře, který byl známý daleko za hranicemi města, hovoří mimo jiné městská kronika z let 1919 a 1920. V té době totiž pod jeho rukama vznikala pamětní deska Ladislavu Quisovi, kterou můžeme dodnes vidět na budově školy na Žižkově náměstí. Jak to tehdy bylo?

MLADÝ SOCHAŘ ČERMÁK
“Mladý umělec, sochař Jaromír Čermák z Čáslavě, vystavil (již ode dne 12. března roku 1919) svůj model pamětní desky znamenitému literátu, rodáku čáslavskému, Ladislavu Quisovi. Deska se měla umístiti na bývalém jeho rodném domku, nyní chlapecké škole. Umělecké dílo překvapilo krásnou myšlénkou. Jaromír Čermák vystoupil na veřejnost svými pracemi již dříve. Jeho socha “Touha po mateřství” v nadživotní velikosti v Pražském Rudolfinu zvítězila nad konkurenty, do hlavního chrámu v Mělniku vyhotovil kamenné sochy svatého Vojtěcha, Václava a Ludmily v životní velikosti.

Sochař Jaromír Čermák vytvořil pamětní desku Ladislavu Quisovi
Foto: wikipedia – volné dílo

CESTA K PAMĚTNÍ DESCE
O pamětní desce Ladislavu Quisovi bylo rozhodnuto již v roce 1913 výborem “Včely Čáslavské”. Akce pokročila, když v roce 1917 začal akademický spolek “Sázavan” rozprodávati Quisovu básničku “Starý pytlák”, kterou dal Kliment Čermák v pěti stech exemplářích pro tento účel na svůj účet vytisknouti a také prodejem obrázku “Poslední obyvatel Hrádku”. Teprve 28. prosince 1918 přikročeno k vlastnímu dílu, aby pamětní desku zpracoval Jaromír Čermák a tím postoupeno blíže k budoucí slavnosti odhalení desky.”

PRÁCE MOHLY ZAČÍT
O pořízení desky i o jejím “dodavateli” tak bylo rozhodnuto. Jaromír Čermák se pustil do práce a hotovo měl již na jaře příštího roku, tedy přesně před sto lety, v roce 1920 – jen půl druhého roku po vzniku samostatného Československa. O slavnostním odhalení pamětní desky Ladislavu Quisovi opět podrobně informovala městská kronika.

SLAVNOSTNÍ ODHALENÍ DESKY
“Dne 16. května tohoto roku (1920) uspořádal archeologický spolek “Včela Čáslavská” společně s místní školní radou pod záštitou městské rady slavnostní odhalení pamětní desky čáslavského rodáka, básníka JUDr. Ladislava Quise.

Pamětní deska Lasislavu Quisovi na Základní škole Žižkovo náměstí v Čáslavi

VZÁCNÍ HOSTÉ
K slavnosti se dostavila četná deputace českých spisovatelů, většina věrných soudruhů Quisových z “Máje”. Byli tu: F. J. Procházka, J. Holeček, F. Herites, K. Leger, F. Sekanina, Šimánek, F. Bílý, H. Týnecký, Dr. Janko atd . Také se dostavily deputace městských rad z Kutné Hory, Kolína a Přeluče. Písemně svou účast projevili: Alois Jirásek, Aug. Sedláček, Adolf Černý, Adolf Heyduk, hlavní město Praha a jiní.

MÍSTNÍ DELEGACE
Před budovou chlapecké školy, kde dříve stával rodný domek Quisův, shromáždily se koprporace, spolky, učitelské sbory, žactvo, úřednictvo, organisace politické, posádka čáslavská s důstojnictvem a mnoho občanstva. Shromážděné uvítal starosta Ferdinand Prášek a slavnostní řečník Th. Dr. Josef Janko vylíčil umělecké snahy, básnická díla, národní procítění a lásku Quisovu k rodnému městu. Oficiální slavnost ukončena zpěvem národní hymny.

PROHLÍDKA MĚSTA
Pražští hosté potom se zapsali na radnici do pamětní knihy. Při prohlídce památek čáslavských navštívili hosté nejdříve městské muzeum, kde budila pozornost soustavná práce a mravenčí píle profesora Dra. Frant. Škrdle. Obdiv vzbudily sbírky archeologické i oddělení Kaunického. Na radnici vyslechli zajímavou zprávu ředitele Josefa Dlabáčka o nálezu pozůstatků Žižkových, uložených toho času v archivní komoře. Pak navštívili staroslavný chrám čáslavský, se zájmem vyslechli podrobný výklad o stavbě a dějinách chrámu, jakož i o místě nálezu v kapli Mariánské.

JUDr. Ladislav Quis
Foto: wikipedia – volné dílo

POHOŠTĚNÍ PRO NÁVŠTĚVY
V hotelu “U Králevice” uchystáno důstojnictvem občerstvení pro hosty. Zde po vlasteneckém proslovu starostově promluvil spisovatel a ministerský rada F. Bílý o radostném pocitu, že máme svou českou armádu a že důstojnictvo – opravdu české – snaží se o kulturní výchovu vojska a má porozumění pro tvůrce naší kultury.

VDĚČNÁ VDOVA
Paní Quisová, vdova po oslavenci, věnovala 500 Kč pro chudé našeho města.

KDO BYL LADISLAV QUIS?
Ze života Ladislava Quise: Narodil se 5. února 1840 jako syn městského lékaře v Čáslavi. Roku 1880 se usadil jako advokát v Čáslavi a pro svou nekompromisní povahu a boj proti nezdravým místním poměrům stal se nepohodlným několika lidem. Odešel do Přelouče, kde žil svým životem pokrokově, svobodomyslně. I z Přelouče ještě pamatoval na museum v Čáslavi, jemuž daroval důležité spisy a rukopisy. Dnes pohlížela Čáslav na Quise jinak a věděla, čím byl našemu národu a svému rodnému městu.

Vděčně vzpomenuto pamětní deskou na výrazného básníka zlatého srdce českého, který svými náslněmi a břitkými epigramy stal se nezapomenutelným.”

Barvitě popsaná scéna ze života Čáslaváků přenese dnešního čtenáře o sto let zpět, do doby, kterou si jen těžko umíme představit. Jasné je ale jedno. Už v době, kdy se Českovlosvenská republika teprve usazovala na mapě světa, si zdejší lidé vážili slavných rodáků svého města. A že například v tomto případě šlo o slavnost skutečně velkolepou, svědčí velká účast vážených lidé z města, ale i ze vzdálených míst.

15.10.2020 Zdeňka Nezbedová
  • Další články
  • Rubriky