Nnoviny

Video z posledního zasedání městského zastupitelstva z dílny pana Milana Klímy přineslo i poměrně obsažnou část ohledně mého vystoupení a reakce pana starosty. Ten mě vyzval k omluvě. Já osobně nemám nejmenší problém se komukoliv omluvit, pokud se dopustím chyby. Zamýšlím se ale nad souvislostmi této “kauzy”…

Pro jasnost situace si tedy dovolím zveřejnit svůj krátký vstup:

„Mám s dovolením krátkou připomínku, určenou těm, kterým patří. Provozuji Nnoviny – to není tajemstvím. Nnoviny se vedení města nelíbí. To je další známá věc. Ve své podstatě: těžko se divit, je to zdroj, který nejde tak úplně na ruku radnici, nepřetiskuje a nekopíruje slepě tiskové zprávy města, ono jich také moc není.
Chápu a stoprocentně uznávám, že pokud jdu s nějakým názorem nebo textem na trh, jsou lidé, kteří s ní budou souhlasit a jsou lidé, kteří s ním souhlasit nebudou. Stoprocentně uznávám, že kdo s ním nesouhlasí, zveřejní svůj text, kde vysvětlí nebo zkritizuje ten můj, případně zkritizuje mě samotnou. Jsem na to zvyklá, není to příjemné, ale je potřeba s tím počítat. Co je ale za hranou (a já to nebudu úplně rozebírat, protože víme, o čem mluvíme), aby kvůli tomu, že někdo provozuje takový server, byl ten člověk omezován, aby bylo zasahováno do jeho života. Třeba do toho, jaké si vybere zaměstnání a kam je přijat. Aby bylo někde jinde rozhodováno, jaké zaměstnání si zasloužím a na jaké bych neměla mít nárok. Protože není správné, aby rebel jako já, který se prohřešil asi proti něčemu velkému, rozhodoval sám o sobě. To je za čarou, to nechci akceptovat. Nevím, co k tomu dodat dál. Zjistila jsem debatami, že nejsem sama, kdo byl vystaven nějakému zásahu – jistě spravedlivému. Tohle ne a trvám na tom, že je to sice nepochopitelné, ale je to Čáslav 2021. Je to děsivé a nemělo by to děsit jen mě, ale nás všechny. Chci říct, že nikdo, ani já, nesmí mít pocit, že by měl s někým handlovat, s kýmkoliv handlovat, byť s tím, který právě drží v ruce lepší karty, protože má jedenáct z jedenadvaceti. Nikdo nesmí mít pocit, že má měnit svoje mlčení, předstíraný souhlas nebo něco podobného za relativní klid. Tak jako nikdo, ani já nemusím s nikým, ani s vámi, takhle měnit. Nemusím a nechci. Nechci a nebudu. Ne.“

Dovolím si vypíchnout první větu: „Mám s dovolením krátkou připomínku, určenou těm, kterým patří.“ Tedy nikoliv: “Mám připomínku určenou starostovi města (nebo JUDr. Vlastislavu Málkovi)”. Pan doktor Málek následně reagoval poměrně emotivní odpovědí, ve které zaznělo mimo jiné: “Prohlašuji, že ničeho takového jsem se nedopustil a nebudu tady vyzývat k tomu, abyste předložili důkazy o něčem takovém, protože nic takového neexistuje. A žádám, abyste se za toto nařčení omluvili.“ Nepochopila jsem zde plurál, každopádně ale jistě tedy nebudeme pochybovat o slovech starosty města a pokud říká, že se ničeho takového nedopustil a že na to nejsou důkazy, berme to zkrátka jako jednoznačnou pravdu.

Pak ale, pane starosto, nevidím podnět k takové reakci z Vaší strany, protože připomínka byla určena “těm, kterým patří”. Pokud nepatřila Vám jako případném původci nějakého – řekněme – zásahu, není důvod si ji brát takto hluboce a vyžadovat omluvu Vaší osobě. Jsme všichni dospělí lidé a jestliže se tedy snad něčeho podobného dopustil někdo jiný, skutečně není důvod, abyste se Vy mojí připomínkou cítil takto silně osobně dotčen.

Jinak si myslím, že v principu mého vyjádření nemůže být mezi námi nesoulad v názorech. Jistě – stejně jako já – i Vy jste zastáncem myšlenky, že nikdo nesmí mít pocit, že by měl s někým handlovat, byť s těmi, kteří jsou momentálně silnější. Sám tak ostatně dlouhodobě vystupujete v boji proti společnosti AVE, ačkoliv ta si připadá stejně v právu, jako Vy v tomto “sporu”, který se tedy vlastně ani netýká Vás. Stejně tak se jistě shodneme v názoru, že si každý může vybrat povolání podle svého, že o osudech žádného z nás nemá být jednáno bez něj samotného nebo v jeho neprospěch a pokud se něco takového děje, mělo by to děsit nás všechny. Myšlenek, na nichž bychom se měli zcela automaticky shodnout (a já věřím, že i shodneme), je v mém vstupu, doufám, většina.

Označil jste moje vystoupení za lživé, cítíte se jím být osobně dotčen. O nic podobného jste se však podle svých vlastních slov nepokusil, připomínka tedy v takovém případě ani nemohla být směřována k Vám a k Vašemu tak silnému znepokojení a vyžadování omluvy tedy z této logiky věci není podle mého názoru důvod.

Zdeňka Nezbedová