Nová politická kultura? Lebky, píšťalky a urážky…
3. duben 2023 – jednání zastupitelů jaké naše město ještě... Více →
Čáslav – V sobotu 11. září proběhla téměř o rok odložená oslava 140 let existence místního gymnázia a zároveň 45. výročí vzniku střední pedagogické školy. K této příležitosti byl natočen celovečerní dokument, na jehož premiéru byli právě na tento den do Kina Miloše Formana pozváni vzácní hosté z řad bývalých studentů i pedagogů školy. Nechyběl mezi nimi ani první a jediný československý kosmonaut Vladimír Remek.
Byl to právě Vladimír Remek, který se ze všech absolventů zdejšího gymnázia dostal nejdál – tedy až na oběžnou dráhu Země. Jak ale vzpomíná na svoje studentská léta, strávená právě v Čáslavi, a jak na naše město samotné?
V Čáslavi už dlouho nežijete, cítíte se ale i tak pořád trochu jako Čáslavák?
Já nejsem rodilý Čáslavák. S rodiči jsme se sem přistěhovali z Brna, v roce 1962 v mé deváté třídě. Absolvoval jsem tady právě zdejší gymnázium, jehož výročí si připomínáme, i když s ročním odkladem. (Zajímavé je, že když jsem tady byl při oslavě jeho stého výročí, tak i to bylo o rok odloženo – tenkrát kvůli spartakiádě.) Na Čáslav a svoje roky, které jsem tady strávil, tedy zapomenout nemohu.
Jaké byly roky, které jste tady prožil?
Samozřejmě na ně mám ty nejlepší vzpomínky. Byla to studentská léta a díky kamarádovi, který mě dovedl do lehkoatletického areálu, jsem se později tomuto sportu věnoval na poměrně velmi slušné úrovni. To byl základ sportovní přípravy do života i pro další kariéru. No a maturita byla pro změnu vzdělanostní základ. Na tyhle roky tedy vzpomínám opravdu rád.
Vracíte se někdy do Čáslavi?
Občas ano, jako maturitní ročník 1966 jsme měli zpočátku poměrně častá setkání. První asi po čtyřech letech a i potom celkem často, takže jsem ani vlastně neměl pocit, že bych odtud tak docela odešel. I dnes, když jedu třeba z Brna do Prahy, kde teď bydlím, tak si cestu rád protáhnu a jedu přes Čáslav.
Jak vnímáte Čáslav dnes v porovnání s dobou, kdy jste tady žil?
Asi největší změnou, kterou jsem vstřebával, bylo vybudování obchvatu a už předtím svedení hlavního tahu mimo centrum města. Pamatuji ještě dobu, kdy jezdila těžká nákladní auta přímo přes náměstí. Když jsem sem potom po tak veké změně přijel, musel jsem chvíli přemýšlet, kudy mám město vlastně projet. Všímám si nové výstavby, ale celé město vlastně podrobně neznám. Procházím většinou místa, kde jsme bydleli a cestu do školy. Samozřejmě se podívám na náměstí, na sochu Jana Žižky. Zajímavé je, že i v Českých Budějovicích, kde jsem se narodil, bývalo náměstí Jana Žižky (dnes Přemysla Otakara II. – pozn. red.) a dokonce i jeho jezdecká socha. Pamatuji si, že jsem jednou dostal klasickou čáslavskou otázku, ve které ruce drží Žižka, tedy jeho zdejší socha, palcát. Tehdy jsem netušil, dnes už samozřejmě vím.
Co se Vám vybaví jako první, když si na Čáslav vzpomenete?
Vodranty, Valy, první rande – to všechno k těm letům patřilo. Na to se nedá zapomenout.
Za krátký rozhovor před zahájením projekce nového dokumentu, nazvaného Přes překážky, Vladimíru Remkovi děkujeme.
12.09.2021 Zdeňka Nezbedová3. duben 2023 – jednání zastupitelů jaké naše město ještě... Více →
Čáslavská nemocnice se pomalu den po dni vzpamatovává z kritického... Více →
Vážené zastupitelky, vážení zastupitelé, s obavami sleduji dění kolem čáslavské... Více →