Nnoviny

„Buď si budeme povídat o tom, jak se tahle nemocnice rozvíjí, nebo si povídat nebudeme,“ určila jasně ředitelka Mlynářová požadovaný styl ‘objektivního rozhovoru’.

“Kdykoliv za mnou může kdokoliv bez obav přijít,“ slyšeli jsme od ředitelky nemocnice Dity Mlynářové s tím, že ráda vše vysvětli a osvětlí. A tak jsme přišli s dotazy, které lidi ve městě zajímají a na které mají od instituce, zřizované městem, plné právo. Jak to dopadlo? Ředitelka neváhala tazatele rázně vykázat ze dveří… Buďme jednoznační – vyhodit. Proč? Dotazy nenahrávaly na jednoznačnou smeč v podobě výčtu úspěchů, jak si ředitelka “objektivní rozhovor” představovala a jak jej také důrazně vyžadovala.

JAK PODLE ŘEDITELKY NEMOCNICE VYPADÁ “KVALITNÍ ŽURNALISTIKA”, O KTERÉ MLUVILA NA ZASTUPITELSTVU?

Rozhovoru s ředitelkou čáslavské nemocnice jsem přikládala velký význam a skutečně jsem doufala, že se obrousí některé hrany, že bude možné konkrétně informovat obyvatele města o tom, v jaké situaci se nemocnice nyní skutečně nachází, jaké jsou její problémy a z čeho naopak můžeme mít radost. Bohužel hned první otázka, směřující k počtu lékařů, kteří v nemocnici slouží, byla ředitelkou nemocnice označena za otázku útočnou. Další, tedy na hospodaření nemocnice, už byla dokonce tou poslední před tím, než její šéfka razantně otevřela s výmluvným gestem a ještě výmluvnějšími slovy dveře, abych mohla lépe a rychleji odejít. Celý rozhovor trval přibližně deset minut. Co jsme se dozvěděli? Nic. Nebo vlastně bohužel mnohem víc, než se dalo vůbec čekat…

PROČ JE PRAVDA TAJNÁ?

Co jiného by mohlo uklidnit situci, než skutečné a nezpochybnitelné informace. Jen ty by mohly rozptýlit diskuse a možné spekulace. A že nejsou všechny zprávy v tuto chvíli jen a jen pozitivní? To přece víme všichni. Proč tedy za úporná snaha tajit vše, co se tajit dá (i nedá)?


ROZHOVOR” S ŘEDITELKOU NEMOCNICE

Nnoviny: Nnovinám je vyčítána jednostrannost, proto bych chtěla konkrétní, nepřekroutitelné a nevyvratitelné informace, které zatím nezazněly a domnívám se, že by zaznít měly. Nemusí přitom jít o informace jen pozitivní, přesto se domnívám, že by měly zaznít celé, aby se zvýšila jejich důvěryhodnost. Ráda bych se tedy zeptala na počty lékařů v nemocnici. Pravděpodobně se shodneme na tom, že dlouhodobě nejkrizovějšími odděleními jsou interní a chirurgické…

MUDr. Mlynářová: Já bych to formulovala celé jinak. Myslím si, že problém téhle nemocnice je v tom, že má sice plně erudované odborníky a v tuto chvíli jich nemá nedostatek, ale chybí nám mladá generace. To, co nám chybí, nejsou lékaři plně erudovaní a ambulantní lékaři, ale nová dorůstající generace. Téměř nemáme L1 a L2 lékaře a lékaře v přípravě k atestacím.

Nnoviny: Co jsou L1 a L2 lékaři? Předpokládám, že lidé mimo medicínu nevědí, o co konkrétně jde.

MUDr. Mlynářová: Jsou to lékaři po škole a po kmeni. To je zkouška, která je součástí atstace. Tento stupeň vzdělání u našich lékařů není, my máme většinu lékařů plně erudovaných. Může se nám tedy za několik – za pět let – stát, že budeme znovu v situaci, kdy nebudeme mít mladé lékaře. Vývoj takový je a lékaři odcházejí do důchodu, do soukroma, do klidnějšího prostředí z důvodu věk, únavy, rodinných změn. Tady po dlouhá léta nikdo nevychovával budoucí generace, to je to, co tady chybí a proto asi byla ta krize tak hluboká.

Nnoviny: Lékařů na chirurgii a na interně je tedy kolik?

To bychom museli zbilancovat se všemi dohodami a se všemi internisty. Celkově má nemocnice 44 lékařů, tam bych viděla tu informaci.

NNoviny: Dobře – 44 lékařů, ale ráda bych to převedla na celé úvazky (mnozí lékaři mají v nemocnici jen částečný úvazek, napřílad 0,2).

MUDr. Mlynářová: Ne – to nebudeme takto převádět, protože to jsou interní informace a vy jste přišla jako novinářka na rozhovor a já si nemyslím, že bychom měli dávat navenek informace, které jsou interní.

Nnoviny: Neberte to, prosím, konfrontačně…

MUDr. Mlynářová: Já vás možná požádám, že bychom ten mobil vyply a budeme si povídat v klidu.

Nnoviny: Ale já jsem v klidu.

MUDr. Mlynářová: Takže to vypneme…


POCHVALA NEBO NIC!

Následovalo prohlášení paní ředitelky Mlynářové: „Paní Nezbedová, podívejte se, buď si budeme povídat o tom, jak se tahle nemocnice rozvíjí a jak se posouvá, nebo si povídat nebudeme,“ uvedla ředitelka nemocnice s tím, že na otázky, které by mohly mířit k tématům, kde jsou problémy, odpovídat nebude.

A VEN!

Pak přišla otázka zda tedy není možné odpovědět ani na dotaz, vznesený a nezodpovězený na jednání zastupitelů, týkající se hospodaření nemocnice v prvním čtvrtletí tohoto roku. I tato otázka byla ředitelkou nemocnice označena za útočnou, což je vzhledem k častým prohlášením o dobré finanční situaci nemocnice těžko pochopitelné (pokud je to pravda). A to byl také konec celého rozhovoru. Po přiližně deseti minutách “diskuse” paní ředitelka rázně vstala z křesla, otevřela dveře své kanceláře a velmi jasně sdělila, že je čas opustit místnost.

VLASTNÍ ZKUŠENOST NADE VŠE

Každá zkušenost je zajímavá a je třeba poznamenat, že v současné době je jich víc než dost. Bohužel i takováto vlastní zkušenost a kategorický požadavek ředitelky nemocnice: ‘Buď to bude článek jednoznačně pochvalný a v růžových barvách, nebo nebude žádný,’ hovoří za vše. Škoda. Ještě že jsou tady kanály radnice a TV Čáslav, které vždy rády přispěchají na pomoc a vychválí cokoliv.

A pro úplnost také seznam připravených otázek, na které nedošlo:

Jaká je situace na porodnici, která podle všeho stále funguje bez větších výpadků – tedy kolik je od počátku roku porodů?

Co se v nemocnici za dobu Vašeho působení podařilo a co je zatím “v řešení”?

Co bylo pro Vás největším překvapením po nástupu do funkce?

Jakým způsobem nyní hledáte nové zdravotníky – a jsou nějací “v dohledu”?

Jak vnímáte dokument z dílny TV Čáslav o nemocnici?

Do jaké míry působí v nemocnici nyní krizový tým a s jakými výsledky?

Jakým způsobem bude podle Vás možné uklidnit “bojovou náladu”, která panuje mezi novými a dlouholetými pracovníky nemocnice?

Jaké další akce plánujete pro další týdny nebo měsíce?

Na zasedání zastupitelstva města konstatovala jedna ze zaměstnankyň nemocnice, že ještě před půl rokem by se bála nemocnici doporučovat (nejde o přesnou citaci) svým známým nebo rodině. Není právě toto dehonestace práce zdejších zdravotníků? Vždyť již tou dobou byli lidé, kteří nesouhlasili s kroky vedení města a nemocnice, označováni za ty, kteří svými komentáři poškozují tak dobře a kvalitně fungující nemocnici. Jak je to tedy ve skutečnosti?

14.06.2022 Zdeňka Nezbedová
  • Další články
  • Rubriky