Nnoviny

Ceny rostou a platy zůstávají? Možná se také někdy zamyslíte nad tím, jak se asi žilo našim předkům. Neříkali si třeba to samé, co my dneska? Konec roku je tou pravou dobou k ohlédnutí se za minulými měsíci – a totéž naštěstí udělal i kronikář, který nám nechal zprávu o životě Čáslaváků ve čtvrtém roce samostatné Československé republiky. Jak se tehdy – před sto lety v roce 1922 – lidé v našem městě měli?

Konec zápisů v městské kronice pro rok 1922 udává také přehled cen a platů, které mnoho lidí tehdy trápily stejně jako nás dnes. Jako příklad si kronikář vzal měsíc říjen toho roku…

„Ukázkou životních poměrů jsou tyto ceny potravin v měsíci říjnu:
Mléko 1 litr 2.10 – 2.60 Kč,
máslo 30 Kč za 1 kg,
tvaroh 5 Kč za kg,
jedno vejce 90 haléřů,
1 kilogram jablek za 1 Kč,
1 kg hrušek 0.80 Kč,
1kg švestek 0.50 Kč,
1 kg ořechů 4 Kč,
kopa zelí 35 – 40 Kč,
1 metrický cent bramborů 25 – 30 Kč,
husa 45 – 60 Kč,
selata párek 400 – 500 Kč,
houska o váze 48 gramů 25 haléřů.
Uhlí dle jakosti 23 až 48.50 Kč za metrický cent, koks za 53 až 70 Kč.
Tabákové výrobky od měsíce listopadu roku 1922 v této ceně: Obyčejný dýmkový tabák 50 h, jemný 1 Kč, americký lulkový 1.50 Kč, Maryland 1.50 za balíček, doutníky viržínka kus 1.50 Kč, Kuba 0,80 Kč, Portorika 0.60 Kč, krátké 0.50 Kč, cigarety egyptské po 34 halířích, Sportky 18 haléřů, Zora 7 hal.“

A jak to bylo s výplatou a další odměnou za tehdejší práci? I tady přináší kronika zajímavé informce:

„Kolektivní smlouva pro zemědělské dělnictvo v roce 2022:
Deputátníci: krmič 180 Kč, koňák 170 Kč, volák 160 Kč, děvečka 150 Kč měsíčně a na konci roku jednoměsíční plat jako prémie. Byt s půdou, sklepem a dřevníkem nebo náhradu nájemného. Ročně 16 metrických centů kamenného uhlí nebo 24 metráků hnědého uhlí, 4 metry dříví, 1 litr mléka denně pro rodinu až čtyřčlennou nebo povolení držeti kozu, pro níž dostane krmivo. V době nedojení dostane mléko. Měsíčně 60 kg jedmnomleté mouky nebo 80 kg obilí.
Poživatiny a krmivo dostane za dvě třetiny tržní ceny. Měsíčně 1 kg tuku, 80 kg bramborů. Jeden metrický cent ječmene zdarma. Povolení držeti drůbež a drobné zvířectvo. V zimě světlo nebo 1,5 litru petroleje měsíčně. Práce přes čas nebo ve svátek placena zvlášť.“

„Denní plat dělníka byl 2 Kč za hodinu, ženy 1.60 za hodinu a nároky na levnější ceny za obilí atd.“

Život byl, jak je vidět, zkrátka úplně jiný, mnohem chudší a poměřovat jej ani není možné. Měly tedy alespoň děti tehdy ty pro nás tak kouzelné bílé Vánoce, které jsme si neužili ani v tomto roce?

„Mrzlo jen dne 9., 10., 11., 15. a 16. Většinou srážky, v 9 dnech pršelo, v 7 dnech sněžilo. O Vánocích +3 °C tepla, dne 31. + 5.4 °C tepla.“

Nezdá se tedy, že by děti mohly na Štědrý den nebo na Silvestra bruslit na zamrzlém Podměšťáku, jak bychom si představovali při pohledu na staré obrázky. Ani tehdy nebylo pevným pravidlem, že by v listopadu přijel v našich končinách Martin na svém bílém koni a sníh zůstal ležet až do března. Ten skutečný mráz přicházel mnohdy až v lednu.

Úvodní foto: fotohistorie.cz